Lyrics

Abnoba
Velká matko
Kam ztrácí se tvé lesy?
Tvůj milosrdný prostor, který nám byl dán
Kde jsou pastviny našich svobodných bratří?
Kde květy, které dívčí srdce potěší?

Zmizela volnost naší vlastní vinou
Zmizel domov naším vlastním pochybením.

Pod skořápkou tak křehkou a lehce prostupnou.

Snad v horách, kopcích, hlubokých lesích
Je naděje.
Tam, kam naše moc nesahá
A duše se nadechnou.

Znovu si vzpomenout na tvou náruč
A chtít obejmout.

Jako mračna oblohu
Kořeny zdravou zem
Tak jako voda pevný břeh.

*Abnoba: ochránkyně lesů v a v nich žijících zvířat a rostlin. Zřejmě je pozdější podobou velké mateřské bohyně z před keltského období.